Jak jsem vybírala umělé mléko
Na začátek musím říct, že jsem měla velké štěstí – podařilo
se mi hezky se rozkojit ještě v porodnici a ač já sama jsem měla několik
komplikací v průběhu kojení, zvládla jsem je překonat a dceru kojit
(v současnosti je dcerce 14 m a ráno a večer stále kojím).
Začala jsem tedy vybírat, jaké mléko zkusím. Ze všech stran se na mě primárně valil Kendamil a Sunar, kamarádky v okolí používaly Bebu. Měla jsem tedy tři favority, zároveň jsem s nimi měla trošku problém. Masová reklama zejména na první dva produkty mi nějakým způsobem vadila. Nebyla jsem přesvědčená, že je to cesta, kterou chci jít.
Tím, že jsem nemusela s výběrem spěchat, jsem se rozhodla jít na to jinak a nenechat se ovlivnit reklamou. Začala jsem porovnáním složení. Dále pro mě byl důležitý původ surovin, věděla jsem, že bych chtěla upřednostnit bio produkty. No a tak jsem narazila na mléko Loulouka. Zaujal mě design balení, stejně jako název, o kterém jsem nikdy dříve neslyšela.
Ale bylo to právě kvalitní složení, které mě přimělo mléko Loulouka vyzkoušet. Mléko obsahuje probiotika, vitamíny, poměr kaseinu a syrovátkového proteinu odpovídá mateřskému mlíčku. Co naopak neobsahuje, to je cukr, škrob nebo palmový olej. No a že je v biokvalitě? To už jen potvrdilo mé rozhodnutí Loulouku vyzkoušet.
Netradiční název je dán výrobcem – mléko vzniká v holandsko-švýcarské koprodukci. Otci projektu jsou tři holandští odborníci na výživu, veškeré suroviny pocházejí ze Švýcarska, kde také probíhá vlastní výroba. Loulouka spolupracuje pouze s malými farmáři, takže je zaručena nejen bio kvalita, ale především šetrné zacházení se zvířaty – krávy se volně pasenou na louce. Loulouka podporuje udržitelný rozvoj.
Zvažovala jsem variantu kozího mléka, protože s kozí kaší mám dobré zkušenosti a dceři velmi chutná. Nakonec jsem ale dostala strach. Možná, že kozí mléko v budoucnu ještě vyzkouším, ale prozatím jsem dala přednost klasice, o které se domnívám, že bude pro další využití mléka vhodnější – a rozhodně nelituji.
Komentáře
Okomentovat