Ach ty dovolené...

O tipech na cesty s dětmi jsem vloni psala hodně na Instagramu. Než jsem vyrazila na první letošní větší výlet, prošla jsem si, co jsem vloni považovala za důležité - a zjistila, že za ten rok se potřeby úplně změnily 🙄 Ne že bych se změnila já nebo mé představy o cestování. Mění se potřeby dítěte, a to podle toho, jak roste. V něčem se přizpůsobuju já dceři, v něčem ona mně - a funguje to.
  
 Co si z toho odnáším?
 🏖️ nekoukám skrz prsty na ty, kdo to dělají jinak než já - jo, někdo potřebuje all inclusive, někdo jede pod stan.  Každý jsme jiný - a světe div se, i každé dítě je jiné!
 🏖️ užívám si - vybrala jsem stan? Super, užívám si ranní rosu. Vybrala jsem hotel s animačním programem? Super, ať se dítě zabaví, já si zatím budu odpočívat a koukat se, jak se baví! Chci horskou túru? Bezva, beru dětskou krosnu a jdu. Nic z toho není dobře. A nic z toho není špatně. Ale všechno to může být prostě hezké!
 🏖️ plánuji, ale nemám očekávání - ono to všechno nějak dopadne. Cíle si kladu malé a raději budu příjemně překvapená než naopak. Nejtěžší bývá naladit na tuhle vlnu spolucestující...
 🏖️ balím jinak - a kupuju věci, které bych jinak možná ani nepořídila. Protože si chci život usnadnit, abych si ho mohla užít. A jo, jde to i zeleně! A ne, nemusí to stát mrak... 
🏖️ člověk potřebuje vypnout - a vypadnout z reality všedního dne. Za celou dovolenou si Meda nevzpomněla na televizi. Hračky, kterých jsem sbalila celou tašku pro jistotu, vytáhla až poslední den, když jsem šla balit a potřebovala jsem mít trošku klid. Obě jsme změnily nejen prostředí, ale také činnosti. A to i přesto, že náš den měl stále ty samé stěžejní (a neměnné) body (jídlo a spánek 😁). Vrátila jsem se unavená, ale s pročištěnou hlavou.